Každý člověk je jako diamant
když jej najdete, je zaprášený od hlíny a bez lesku
když se vybrousí, září nesmírnou krásou podobnou hvězdám
Smyslem veškerého úniku k nebesům je návrat na zem
Silné a zdravé tělo je závislé na silné a zdravé duši
previous next

Každý člověk je jako diamant;
když jej najdete, je zaprášený od hlíny a bez lesku.
Když se vybrousí, září nesmírnou krásou podobnou hvězdám.

 

 

Terapie koučinkem

„Smyslem veškerého úniku k nebesům je návrat na zem.“ To je postulát úspěchu každého kouče, který pomáhá druhým osvobodit se od neprospěšných vzorců myšlení a zároveň jim pomáhá nalézt svůj střed. Každý zrozenec této planety je tu proto, aby se naučil žít v souladu s materiálním světem, z něhož za našeho života není úniku. Každý z nás je zrozen s určitým záměrem odpovídajícím jeho přirozenému já; nalézt jej a ztotožnit se s ním je naším nejtěžším úkolem. Je to úkol, který můžeme charakterizovat slovy „uvést duši do souladu s tělem“.

Počeštěný výraz koučink vznikl z anglického slova coach, které znamená vůz, kočár. V dnešním slova smyslu se výraz začal používat kolem r. 1830 na Oxfordské univerzitě, kdy měl kouč za úkol dovést, v přesném významu slova coach „dovézt“, svého svěřence k úspěšnému složení universitních zkoušek.
Postupem doby se koučink začal uplatňovat v mnoha směrech, až dospěl do podoby, v jaké jej známe dnes. Pod pojmem kouč se nám vybaví sportovní trenér, mentor na poli vzdělávání, osobní rádce v profesním životě, mezilidských vztazích, rodinných konstelacích apod.

Dobrý kouč pomůže najít svému klientovi cestu, kterou se má ubírat, aby vyřešil své problémy, splnil své požadavky na uplatnění v životě, či přání, s nimiž za koučem přijde. Kouč provází svého klienta osobnostním a profesním rozvojem až ke konečnému konkrétnímu cíli. Kouč musí umět svému klientu naslouchat a pomocí různých technik dotazování a motivačních úkolů odhalit, která cesta pro něj bude v dané konkrétní situaci tou nejlepší a bude nejvíce odpovídat jeho přirozené povaze.
Právě nalézt polohu přirozené povahy jedince je nejdůležitějším bodem v práci kouče. Ať se jedná o práci na osobnostním či profesním růstu – který s osobnostním ostatně těsně souvisí- kouč musí najít cestu, která je pro klienta tou nejpřirozenější na cestě za úspěchem, protože jen tak se dá hovořit o spokojenosti v dosaženém cíli.

Úkolem kouče je v souladu s přirozeností klienta najít a podpořit klientovy silné stránky, které jsou zaneseny balastem vnějších sociálních i vnitřních duševních vlivů, s nimiž téměř od narození zápasíme, takže často o našich silných stránkách nevíme, a tak během naší životní poutě tápeme a nejsme schopni nalézt svůj pravý potenciál a životní cíl. V tomto mechanismu nabalování slupek balastu tkví naše nespokojenost, pocity frustrace, úzkostné stavy, které se promítají do fyzického těla a jsou příčinou psychosomatických obtíží a mohou skončit i vážnou nemocí.

Jak pravili moudří předkové, naše duše je nositelkou veškerých informací, jak dosáhnout štěstí, neboť ty do ní byly vtisknuty již před naším narozením. Stačí jen si rozpomenut. Vydejte se bez obav na cestu svého životního úspěchu a sebepoznání!

 

Reference

"Ahoj, já jsem Aleš - normální chlap se standardními problémy, které přináší denní fungování na tomto světě. 

Domníval jsem se jako většina lidí, že svoje záležitosti si musím prožít sám a že je to vlastně jediný způsob, jak čelit i náročnějším, nebo mimořádným událostem, které se mi vkradly do života.

Na návštěvu lékaře nebo psychologa to určitě nebylo, ale jaká je alternativa? O koučinku jako takovém jsem několikrát četl, ale pokládal jsem si neustále otázky, je rozumné se svěřit cizímu člověku, běžná diskuze není problém, avšak cítil jsem podvědomě, že někdo přece jen využil tento typ služby přede mnou a negativní zkušenost s koučinkem by si jistě nenechal pro sebe.

Rozhodl jsem se prvně zejména na základě zvědavosti, ale setkání s paní Juditou mně odpovědělo na mnohé.

Mohu ji doporučit jako fajnovou průvodkyni lidským životem se zkušenostmi nejen z oblasti koučování."

"Asi po pěti letech soužití jsme začali mít s manželem potíže s komunikací, vlastně jako bychom se spolu neměli již o čem bavit. Manžel velmi mnoho pracoval a stále víc se uzavíral do sebe, alespoň mne se to tak zdálo, i když on říkal, že to tak není. Ale naše společné chvíle to potvrzovaly. Nevěděla jsem, co si mám o manželově chování myslet, a jestli je jeho důvodem jen práce, nebo nějaký jiný vztah. Asi po půl roce, kdy se stav nezměnil, jsem se rozhodla vyhledat profesionální pomoc. Hledala jsem někoho, kdo by k nám přistupoval individuálně, pokud možno bez použití zaběhlých a povrchních šablon. Moje dobrá známá mne doporučila koučink pí. Fischmannové.

Nejdříve jsem absolvovala sezení sama a během něj jsme společně odhalily mé vlastní chyby v komunikaci vůči manželovi. Také proto se mi podařilo přijít na další sezení s manželem. Vedení pí. Fischmannové nás zbavilo stereotypů ve vztahu. Pochopili jsme také naši osobní odpovědnost, která se promítá do života v páru. Díky tomu se náš vztah oživil a my můžeme plánovat společný život do budoucna a vše, co k němu patří.

Linda a Tomáš"

"Nikdy jsem si nemyslel, že bych potřeboval k řešení svých problémů pomoc „zvenčí“. Ale pak jsem se jednoho krásného dne ocitl v dost šílené situaci, která byla o to horší, že jsem ji vůbec nečekal. 

Týkalo se to mé profese a byl jsem hodně na dně. Navíc jsem nechtěl, aby se o mých potížích dověděla manželka a vůbec někdo další z rodiny, včetně rodičů. Situace mne přerůstala přes hlavu, a tak jsem ji začal řešit prášky na nervy a na spaní. Tím jsem se dostal do začarovaného kruhu, protože během dne, kdy jsem potřeboval být v plné síle, jsem byl téměř k nepoužití, což k řešení mých profesních záležitostí zrovna nepřispívalo. Jsem živitelem rodiny, a to když jsem si zcela reálně uvědomil, mne přimělo, abych hledal pomoc. O koučinku jsem již dříve slyšel, že je to pomoc, kterou můžete vyhledat, aniž byste hned museli k psychiatrovi. Webové stránky pí. PhDr. JF mne zaujaly, a tak jsem se k ní objednal. Postupně jsme společně našli východisko z mé situace, kterou jsem nakonec neviděl tak černě, jako když jsem byl na všechno sám. Pochopil jsem, že vše se dá řešit, pokud je člověk zdravý, a tak bychom neměli problémy nechat zajít tak daleko, že by z nich vzešla nějaká nemoc. Pak by už bylo na všechno pozdě. 

Svoje jméno neuvádím, protože moje rodina o mých minulých problémech nic neví, a já chci, aby byla v pohodě, jako jsem teď já."